Zhodnocení čtvrtého semestru
By Bumerang
Tak, konečně jsem dopsal zhodnocení předmětů ze čtvrtého semestru. Jen obtížně jsem v sobě hledal motivaci se vrátit k zážitkům prožitého čtvrtroku. Čím to?
Důvodem je to, že na tento semestr ani moc vzpomínat nechci. Již před začátkem tohoto semestru jsem věděl, že bude časově náročný – jeho pověst ho předchází. V minulém zhodnocení, které jsem psal těsně na začátku semestru, jsem říkal, že za tři měsíce uvidíme. Je pravdou, že za tři měsíce jsem já sám opravdu viděl – vy jste si však na své „vidění“ museli počkat půl roku.
Semestr začal tradičně poklidně (než se stačily zadat projekty a rozjely se naplno cvičení), ovšem již brzy se nastolilo tempo, které nemělo do konce semestru povolit. Projekty se začaly množit jako filcky na německé ponorce a já měl hned o zábavu postaráno. Naštěstí jsem se přinutil k práci na projektech těsně po jejich zadání – i když se pořád ani zdaleka nemůžu rovnat tomu, jenž má vlastní noviny. Po několika projektech přišly půlsemestrálky, takže se na týden vyměnilo programování s učením. A poté až do konce semestru projekty, projekty a jako bonus pár projektů. Navíc mi chyběla i klasická odpočinková fáze ve zkouškovém, neboť ve zkouškovém jsem ještě pořád řešil projekt z ICP.
Nejen bajty je člověk živ
Více než kdy předtím bylo v tomto semestru důležité najít si svoje chvilky, kdy můžete od tohoto zdánlivě nekonečného maratonu uniknout. Opět se naučíte o něco více cenit si chvil, kdy můžete relaxovat. Pokud máte sklony pracovat tvrdě a usilovně, na jednu věc nikdy nezapomínejte – naučte se odpočívat, bude se vám pak pracovat o mnoho lépe a život vám bude připadat zase o něco veselejší. S odstupem času tyto moje momenty (ob-víkendy) představují jedny z mála světlých míst v uplynuvším semestru. Nepřipravte se o ně.
Ke konci semestru jsem však byl poněkud otupělý, připadal jsem si jako pouhý stroj na projekty (většinou na parsování textu). Z jedné strany jsem do sebe tlačil zadání a z druhé pak v letargii vypadávaly hotové projekty. Těžko však můžete někomu zvenčí naplno vysvětlit, jaká tíha zodpovědnosti (pokud nejste flegmatik nebo vám toluen neprožral polovinu mozku) na vás leží. Je pak na každém, jak to snese a dokáže se s tím vyrovnat. I toto je něco, co je třeba se naučit – a FIT vám k tomu dává příležitost. Více než kdy platí, že je třeba projekty začít dělat včas.
Moje účast na přednáškách byla poněkud sporadická – tohle souvisí s tím, že jsem se postupně naučil vážit svého vlastního času. Zabít tři hodiny na přednášce, když to samé dokážu pojmout za čtyřicet minut samostudia, mi přijde zbytečné. Toto je ovšem dost závislé na sebedisciplíně každého soudruha, neb absencí na přednášce nezískáváte volný čas, jen získáváte možnost věnovat se škole efektivněji. V mém případě se tato strategie prokázala srovnatelně účinnou jako ta, když jsem chodil prakticky na všechny přednášky. S jedním bonusem – měl jsem více času.
Quo Vadis?
Nyní stojím na začátku poslední třetiny (doufám) mého bakalářského studia. Jak se cítím? Cítím se připraven. Připraven čelit výzvám, které mi tento akademický rok nadělí. Vím, že to nebude procházka brněnskými hospodami, ale taky vím, že mám na to dotáhnout tuhle část studia do konce. Více než kdy předtím vidím, že mě čeká další zkouška vůle, vůle pokračovat v práci i přesto, že odpočinku moc nebude. Už teď vím, že moje účast na přednáškách nebude nikterak valná.
A co mě čeká v následujícím semestru? Čeká mě 6 předmětů, z nichž zajímavé mi přijdou jenom dva a to Modelování a simulace (IMS), kterýžto míval (schválně používám minulý čas) reputaci strašáka celého bakalářského studia a který je veden mým oblíbeným PePem. Dále se pak těším na Síťové aplikace (ISA). Oproti předchozím semestrům je tu však ještě jeden element – bakalářská práce. Tato neustálá připomínka toho, že se blížím k závěru, která si navíc vyžádá svojí týdenní porci pracovních hodin.
Jak snadno budu zvládat práci na částečný úvazek, normální denní studium, psaní bakalářské práce a sociální život, to nevím. Ale jedno vím jistě – nevzdám to za žádnou cenu.
A nyní již hodnocení jednotlivých předmětů: